Minulý článek jsem končil tím, že byste měli mít představu, jak vaše chování vnímá a rozumí mu kůň. A jak ho teda vnímá?
Myslím, že kůň na vás (i na mne) pozná úplně všechno.
Pozná, jestli se ho bojíte, a pak si k vám více dovoluje.
Pozná, jak moc jste rozhodnutí prosadit to, co po něm chcete a pokud jste rozhodnutí, tak toho dosáhnete, i když to nemusí být hned.
Pozná, že ho máte rádi i bez toho, abyste se s ním museli mazlit, nebo ho krmit pamlskama. A když ho máte rádi, cítí se s vámi dobře. Když jste naopak naštvaní, moc dobře se s vámi necítí a chová se hůř. Ať už jste naštvaní na koně nebo na někoho úplně jiného.
Kůň zkrátka pozná úplně všechno, co máte v hlavě.
Nemyslím vědomosti, ale emoce. Ne proto, že by vám uměl číst myšlenky, ale proto, že všechny vaše emoce, ať už je to rozhodnost, klid, strach, nejistota, odhodlání, nervozita, nesoustředěnost, radost nebo cokoli jiného se vždy projeví na vašem chování a kůň to úplně spolehlivě vidí.
Když dá třeba línému koni pobídku k naklusání někdo, kdo je rozhodnutý přimět koně naklusat, nebojí se ho a věří si, kůň téměř vždy ochotně nakluše. Když tomu samému koni dá technicky úplně stejnou pobídku člověk, který v sobě nemá dost odhodlání prosadit to, co chce, nesoustředí se na to, co chce od koně, bojí se ho nebo neví, co udělá, když kůň neposlechne, tak kůň se na tu samou pobídku sotva rozejde do kroku. V mnoha obměnách jsem to viděl už mnohokrát.
Takže, jak vlastně vaše chování vnímá kůň?
Na koně předstírání neplatí, vnímá ho takové, jaké opravdu je. Ne takové, jaké byste chtěli, aby bylo. Je obrovský rozdíl být klidný a odhodlaný, nebo předstírat, že jsem klidný a odhodlaný.
Když budete mít v hlavě „špatné“ myšlenky, bude se váš kůň chovat hůř, když tam budete mít ty „správné“ myšlenky a rozhodnutí, budete mít o dost lepšího koně.