Jezdit na koni, který se často leká nebo se vyděsí v situacích, které dobře zná, není úplně příjemné. Takovéto chování koně ovlivňují nejvíce dvě věci.
Jednak je to povaha koně. Bázliví koně se leknou nebo vyděsí téměř čehokoli, zatímco na sebevědomém a vyrovnaném koni takové chování téměř nezažijete.
Druhá věc, která takové chování koně ovlivňuje je to, jak v tu chvíli reagujete vy.

A jak v tu chvíli většina jezdců reaguje?

Většina lidí reaguje tak, že když se kůň něčeho bojí a nechce se k tomu přiblížit, tak ho nechají prohlížet si tu věc a většinou ho přitom uklidňují hlasem, hlazením rukou nebo koně chválí.
Pokud se kůň třeba lekne, při tom uskočí stranou a pak utíká pryč, tak ho potom co se zastaví (pokud jsou ještě v sedle), opět pochválí.
Jenže tímhle způsobem takové chování koně nikdy neodnaučíte.

Nemyslím si, že je správné chválit koně za něco, co dělá špatně nebo za chování, které od něj nechci. A to, že se kůň nějaké věci bojí tak, že se k ní nechce přiblížit a nic jiného nevnímá, nebo při leknutí uskočí do strany a utíká pryč, určitě není nic, co bych od něj chtěl. Za takové chování byste koně neměli nikdy chválit. Ale určitě byste ho za něj neměli ani trestat.
Jste už trochu zmatení a říkáte si „Ježíši, tak co mám vlastně dělat?“

Teď se to dozvíte. Měli byste soustředit pozornost koně na sebe. Naučit koně, aby se v každém okamžiku zajímal hlavně o vás a ne o věci okolo. Protože, když se kůň nezajímá o věci okolo, tak se jich ani neleká, ani nebojí. Od koně můžete chtít, aby respektoval vaše vedení a být mu oporou jen když vás vnímá. Když vás kůň nevnímá, připadá si v tu chvíli sám, bez vedení a také se tak chová. V tu chvíli jste jen pasažér, který nic neřídí a nic nemůže ovlivnit.

Čím je to způsobené? (Pominu teď rozdíly mezi koňmi, a to, že některý kůň vám pozornost věnuje s vaším minimálním úsilím, u jiného vám to zabere dost času a práce.)
To, že vám kůň nevěnuje pozornost je vždy způsobené tím, že na něj máte málo požadavků, kterými byste si jeho pozornost získali a udrželi. Koně necháte jet třeba na vyjížďce na nějakého „autopilota“, kdy mu třeba na začátku louky řeknete, taky naklusej a půl kilometru dál, tady přejdi do kroku a jeď tímhle směrem, atd. Vaše požadavky co má kůň udělat jdou tak dlouho po sobě, že kůň mezitím úplně zapomene, že na něm jedete a že by se měl zajímat o to, co po něm chcete a chová se spíš podle vlastních pudů a úvahy, jakoby byl v danou chvíli sám a bez vedení.
Jak při získání a udržení pozornosti koně postupovat.

Především, když chcete, aby kůň věnoval pozornost vám, musíte ji věnovat i vy jemu.

K získání a udržení pozornosti koně používám co nejjednodušší požadavky. Když kůň začne pozorovat něco na své pravá straně, otočím mu otěží hlavu doleva, nebo udělám malý kroužek doleva. Když kůň zaměří svoji pozornost na věci vlevo od něj, udělám malý kroužek nebo mu otočím hlavu naopak doprava. Koně takhle netrestám. Jsem jen tak důrazný, aby kůň udělal, co jsem chtěl.
Koni neotáčím hlavu na druhou stranu proto, aby věc, které se třeba boji neviděl. Tu ve svém zorném poli uvidí stejně, i když má hlavu otočenou na druhou stranu. Otáčím mu ji proto, že mu tím v tu chvíli řeknu „Sedím na tobě a co od tebe chci já, je důležitější, než věci okolo“.

Opravdu zásadní je reagovat na to, když vám kůň přestane věnovat pozornost vždy co nejdříve. Ideálně do 2 vteřin. Když čekáte, až bude chování koně opravdu špatné nebo zda se nezlepší samo, stojí vás pak získání pozornosti koně zpět na sebe mnohem více času a úsilí.

Tímhle způsobem postupně naučíte koně věnovat pozornost vám a ne věcem okolo, bez toho, že byste ho na sebe museli neustále upozorňovat.
Kůň se přestane lekat a děsit každého igelitového pytlíku ve škarpě. Ale příjemnější to nebude jen pro vás, ale i pro vašeho koně, který se pod vaším pevným (pevné neznamená hrubé), vedením bude cítit jistěji a bezpečněji.