Letos na jaře jsem viděl příběh, který mi dlouho zůstal v hlavě. Kousek od místa, kde bydlím je statek, kde nabízí pěkné ustájení. Všichni lidé, kteří zde mají koně, je mají opravdu pro radost a snaží se pro ně dělat do nejlepší.

Vlastně z pohledu lidí to nejlepší, koně to totiž někdy vnímají jinak …

Ale k tomu příběhu. Jedu domů a vidím paní, která má koně na ohlávce a na vodítku na louce s novou jarní trávou, aby se koník mohl napást. To je samozřejmě OK. Ale paní svého koníka miluje nadevše (to, je taky OK) a chce, aby to koník věděl a tak ho pořád hladí jako kdyby to byl nějaký plyšák. (To už není OK).

Najednou bez jakékoliv vnější příčiny začne koník skákat do výšky, vyhazovat a snaží se paní vytrhnout z ruky. To se mu také brzo povede a bez váhání odcválá domů, do stáje.

Dost mne zarazilo, když jsem si představil, jak moc musel být kůň láskou své majitelky frustrovaný, když dal přednost jistotě svého boxu před jarní pastvou vedle svého sponzora.

A jsem 100% přesvědčen o tom, že tahle paní pro svého koně dělala z jejího pohledu opravdu to nejlepší a nijak mu neubližovala. Problém je v tom, že každý kůň není zkrátka zvědavý na to, abyste ho každý den 10 minut nebo půl hodiny hladili nebo na další četné projevy vaší lásky.

Vzpomněl jsem si na přísloví, že cesta do pekla bývá lemována dobrými skutky.

Taky mám koně rád a když udělá něco dobře nebo ke mně na pastvě sám přijde tak ho vždy pohladím. Jenže když některé koně hladíte až moc, začne jim to postupně víc a víc vadit. Zažil jsem jak se takovými projevy lásky stala z úplně hodného koně kopavá a kousavá bestie. A už se to nevrátilo zpátky. Kůň už měl lidí zkrátka tak plné zuby, že se je od sebe snažil odehnat kopáním a kousáním.

A protože většinou končím nějakou radou, zkusím vám dát jednu i teď.

Když k vám kůň, třeba ve výběhu, přijde, vy ho párkrát pohladíte, ale pak mu řeknete „jo, mám tě rád, ale teď už jdi pryč“ a lehce ho od sebe odstrčíte, řeknete tím koni, že ho máte rádi, ale že vy jste mu nadřazeni a rozhodujete o tom, co se bude dít.

Když k vám kůň přijde a vy ho hladíte to té doby, dokud zase sám neodejde, učíte ho , že o tom, co se bude dít rozhoduje on.