Když už jdete koně lonžovat, tak nejspíš víte proč. Ale víte, co všechno koně lonžováním můžete učit? Je toho dost a v každém stupni výcviku koně je to něco jiného.
Když koně lonžuji v kruhovce na volno, učím ho nejdříve jít krokem, klusat a cválat po obvodu kruhovky na obě strany, na moji pobídku měnit směr.
Myslím, že není důležité, zda koně otáčíte k sobě, nebo od sebe, ale měl by to dělat tak, jak to od něj chcete.
Pak s koněm procvičuji přechody mezi krokem, klusem a cvalem, kdy kůň reaguje na polohu mého těla vůči němu. Když to kůň umí, začnu pracovat na lonži, nebo na dlouhém vodítku.
Zde koně nejdříve učím se rozejít na kruh, zvětšit kruh ode mne a netahat mne ven z kruhu. To znamená chodit na mírně povolené (ne napnuté) lonži. Tohle dělám postupně ve všech chodech.
Tohle je základní fáze, kdy koně vlastně učím jen správně reagovat na moje pobídky a rozumět jim.
Když tohle kůň umí, začnu s ním pracovat na tom, aby klusal pravidelným klusem a cválal pravidelným cvalem. Tohle totiž žádný mladý kůň neumí, protože pobíháním ve výběhu se to nemůže naučit.
Klusat a cválat rovnoměrným tempem a v pravidelném rytmu je jedna z prvních věcí, kterou koně učím, protože bez toho, aby šel kůň pravidelně, se nemůže uvolnit a jít, klusat nebo cválat uvolněně. Je obrovský rozdíl, jak se vám jede na koni, který nejde v pravidelném rytmu a vy musíte v sedle neustále něco vyrovnávat, a mezi jízdou na koni, který jde pravidelně a je uvolněný. Tohle koně můžu učit jak na volno v kruhovce, tak na lonži.
Během této fáze koně učím i reagovat na tlak udidla.
Dělám to tak, že koni s uzdečkou a třeba lonžovacím obřišníkem nebo sedlem, dám vyvazování (já používám jednostrannou průvlečku), které když je správně dlouhé, umožní koni vyhnout se tlaku udidla, když jde ve správné pozici, a pomůže mu pochopit jak reagovat na tlak udidla.
Další podstatnou funkci, kterou má lonžování s vyvazováním je zvednutí a posílení hřbetu koně. Když koni vyvazováním pomůžu vyklenout krk, pomůžu mu zároveň i zvednout hřbet a kůň tak posiluje svaly hřbetu, který nese váhu jezdce. Kůň je pak schopen mnohem dříve jezdce na hřbetu opravdu unést, nechodí pod sedlem s hřbetem propadlým dolů a je mnohem větší pravděpodobnost, že nebude mít zdravotní problémy se zády.
Koně nejvíce lonžuji před obsednutím, první rok výcviku, kdy kůň začne chodit pod sedlem a částečně i druhý rok výcviku.
Tohle jsou základní věci, které koně učím lonžováním. Smysl lonžování není unavit koně, ale něco ho učit. Koně totiž něco učíte vždy, když jste s ním v kontaktu. Buď ho učíte být lepší, nebo být horší.